Co je to horolezectví, rozdíly mezi jeho základními druhy

Rocknwall.cz zde již není k dispozici. Prosím navštivte místo toho facebook.com/rocknwallplzen.

Horolezectví venku i uvnitř

Horolezectví je druh sportu, při kterém se leze po skalách nebo po umělých stěnách, které jsou obvykle v krytých halách. U lezení ve volné přírodě se jeho specifikace odvíjí od druhu terénu, v kterém se lezec pohybuje. Například lezení po pískovcových skalách vyžaduje speciální typ jištění.

Základní typy horolezectví

V horolezectví se vyskytuje několik oddělitelných typů, které se liší terénem a náročností. Asi nejméně vybavení vyžaduje bouldering, který je velmi oblíbený u začátečníků. Jde o lezení po skalní stěně nízko nad zemí ( maximálně pár metrů) bez lana.

Většina typů horolezectví však používá jištění pomocí lan, karabin a dalšího vybavení. Většina druhů lezení se liší podle terénu a délky trasy -- bouldering, sportovní lezení krátkých cest na skalách, lezení v horách, bigwall (tj. dlouhé až vícedenní cesty na skále), velehorské lezení, lezení po ledu a mixovaném terénu (využívá cepínů a maček) a někdy se za horolezectví pokládá i vysokohorská turistika, zvlášť pokud jde o trasy přístupné jen s průvodcem. Lezení po budovách a mostech, takzvané buildering se také řadí pod horolezectví.

Lezení a bezpečnost

Asi nemusím nijak zdůrazňovat, že horolezectví může být nebezpečné — ve vysokých horách si horolezci musejí dávat pozor na počasí a řidší vzduch přidává na fyzické náročnosti lezení. Na druhou stranu lezení po umělých stěnách je možná bezpečnější než fotbal, protože využívá ty samé jistící techniky, jaké se běžně používají v terénu a zároveň odpadá mnoho nebezpečí daných právě terénem.

Horolezectví je sport s dlouhou tradicí. Součástí jeho historie je zavedení technik a vybavení pro větší bezpečnost -- magnesiový prášek, mačky cepíny, horolezecká lana, sedací a hrudní úvaz, karabiny... Pro lepší představu viz základy horolezectví.